Duben 2009

Na Téma Tokyo

29. dubna 2009 v 21:40 | MoNa |  Na Téma
http://th07.deviantart.com/fs17/300W/f/2007/206/9/5/Tokyo_City_by_Skybase.jpg

Na Téma Japonsko

29. dubna 2009 v 21:36 | MoNa |  Na Téma
http://th04.deviantart.com/fs12/300W/i/2006/298/f/a/Japan_From_The_Eye_Of_The_Fish_by_hakanphotography.jpg

Decora

29. dubna 2009 v 21:31 | MoNa |  Style
http://th09.deviantart.com/fs38/300W/i/2009/031/8/d/DECORA_BOY_by_Yotchi.jpg

Co je Lolita?

29. dubna 2009 v 21:26 | MoNa |  Style
Lolita je populární módní trend mezi Japonskými teenagery a mladými ženami. Tento styl začal jako subkultura někdy mezi lety 1997-98 a stal se dobře vžitým stylem dostupným v mnoha buticích a některých hlavních obchodech okolo roku 2001. Zdůrazňuje dívčí oblečení ve Vikroriánském stylu a často rád imituje vzhled Viktoriánských porcelánových panenek. Dívky se často snaží vypadat záměrně roztomile, dokud nevypadají dětsky. Sukně mají délku ke kolenům a měly by mít krinolínu nebo spodničku pro dodání objemu. Extrémně populární jsou nadkolenky nebo punčochy. Černé síťované punčochy nebo černobílé punčocháče jsou také časté. Boty na vysokém podpatku - ale ne jehlovém - jako Mary Janes doplňují vzhled. Ozdobné, krajkové Vikrotiánské halenky jsou také populární, zvláště u "Gothic Lolita", které také upřednostňují dlouhé sukně a saka před skoro dětskými vzory. Stranou od příležitostné krátkosti sukní, design je většinou slušný, někdy s krajkovými rukávy. Krajkové čelenky nebo kloboučky jsou také časté.
http://www.blue-period.fsnet.co.uk/graphics/glbible4/001.jpg

UkraDeNO_Haru-chan

Co je Dekora?

29. dubna 2009 v 21:22 | MoNa |  Style
Decora, často také nazývaná Fruits Fashion je jeden z nejbláznivějších a nejznámějších stylů, které můžete v Harajuku potkat. Základem decory jsou doplňky..spousta doplňků: korále, sponky, přívěšky, náramky, podkolenky, boty, čelenky, ... co jen vás napadne. Spousta Decor má také značně vylepšené mobily samolepkami, přívěšky a podobně..Fantazii se meze nekladou. Další věc, která je často s Decorou spojovaná jsou barvy (velmi často růžová nebo červená, ale vyskytují se i jiné barvy..modrá, zelená, ...), avšak existuje i černobílá verze Decory, která je neméně kawaii (roztomilá). Častá věc u Decora stylu jsou plyšáci a jiné hračky - buď zavěšené na krku, taškách nebo kdekoli jinde nebo prostě "jen tak v ruce". Decora styl není založen na hudbě, i když z mého pozorování vyšlo, že celkem oblíbená skupina mezi Decorami jsou An Cafe. ^_^ A co vlasy a make-up? Nejsou žádné speciální požadavky, ale make-up by měl ladit s oblečením a vlasy mají většinou ofinu nebo patku, aby se na ni daly dávat sponky..Ani barevné nehty nejsou na škodu. ^_- Na závěr bych chtěla podotknout, že Decora není styl jen pro holky, ale vyskytují se i "Decoráci", kteří jsou neméně barevní a kawaii

UkradeNO_Haru-chan

Mary-Janes

26. dubna 2009 v 21:15 | MoNa |  Style


I want to stay until the morning comes to wake us...

Retro kabátky

26. dubna 2009 v 21:11 | MoNa |  Style
Forever21.com - New Arrivals - Apparel - 2054248767

Pin up šaty

26. dubna 2009 v 21:08 | MoNa |  Style

Kusovka - 102

26. dubna 2009 v 20:59 | MoNa |  Kusovky

Death Note - recenze

26. dubna 2009 v 11:22 | MoNa |  Death Note
Svět je zlý. Plný vrahů, lupičů, zločinů a nenávisti. Každý dnes myslí jen na to, aby naplnil vlastní kapsy, a to i za cenu něčího života. Koneckonců, vždyť životů je na světě tolik. Co se stane, když jeden zničíme. Pak jsou tu ale lidé, kteří se snaží postavit se proti takovým lidem. Někteří patří k policii. Jiní k obyčejným civilistům. Někteří jsou starší, někteří mladší, a někteří jsou studenti na střední škole s cílem stát se někým, kdo bude mít právo takové lidi trestat. A pak se někomu připlete do ruky zbraň, pomocí které můžete zabít kohokoliv, stačí jen znát jejich tvář a jméno. No co byste udělali vy? Nezačali byste zbavovat svět zla, které pomalu hrozí, že jej pohltí? Nechtěli byste konečně nastolit pořádek a mír? Ale pak je tu další věc. Pokud byste to skutečně udělali... jste si jisti, že se nestanete přesně takovou součástí zla, jakou jsou ti, které trestáte? Nebo snad že nejste ještě o mnoho horší? Jste si jisti, že máte právo rozhodovat o tom, kdo takový trest zasluhuje? A co třeba ti, co jsou obvinění neprávem? Nebo ti, kteří neměli na výběr? Můžete si říkat bůh, ale je bohem někdo, kdo umí život brát, ale neumí ho dávat? Ano, říkat si tak můžete. Ale záleží, jestli tomu tak skutečně je...

Dostávám se konečně k dlouho očekávané recenzi na Death Note, přeslavnou mangu o 108 kapitolách (anime, téměř identické, má 37 dílů), jejíž příběh je z pera Ohby Tsugumi, tajemného autora, o kterém není známo vůbec nic kromě toho, že po nocích posedává s koleny pod bradou a píše (nápadně podobné jistému charakteru z Death Note...;)) a jinak rád sbírá čajové šálky. Spekulací o jeho pravé identitě je mnoho, některé pravděpodobné, jiné absurdní, nicméně jisté není vůbec nic. O ilustraci se postaral Obata Takeshi. A teď zmíním svoji domněnku. Jestli Death Note je skutečně původně manga a pracovali na ní tímto způsobem dva lidé, jak je možné, že identita toho jednoho je naprosto známá, zatímco druhý je jen pouhou záhadnou legendou? Zajisté chtěl autor dosáhnout svého připodobnění k tajemnému agentovi L, který svoji identitu skrývá, jak může. Přesto bych ale usuzovala, že ti dva se musí znát...
Jak vidíte, detektivka začíná už tady, a to jsem ještě ani nezačala mluvit o příběhu samotném. Death Note je prostě obestřený záhadami na všechny způsoby. Sám příběh je velice detektivně laděný. A o čem tedy vlastně je?

Hned na začátku jsme vrženi do úplně jiného světa, do pochmurného světa bohů mrtvých, shinigami. Každý shinigami originálně vlastní jednu knížečku s černými deskami nazvanou Death Note. Pokud do ní napíše jméno člověka, kterého chce zabít, a představí si jeho tvář, stane se tak. Život, který ještě tomu chudákovi zbýval, se pak přičte k životu daného shinigami. Death Note je ale mnohem složitější. Lze uvést i čas a okolnosti smrti člověka. Lze uvést jak zemře. A pokud je to v rámci možností, skutečně se tak stane. A když se náhodou stane, že se nějaký shinigami nudí, prostě si vezme od jiného shinigami další Death Note a upustí ho do světa lidí...
Kde se může stát, že ho najde člověk, v našem případě mladý student a syn policisty, Yagami Light (Lighto, Raito, přepisy jsou různé. Kdyby to bylo na mně, přepsala bych jeho jméno jako Right, což mimo jiné znamená i právo. Bylo by to pěkné symbolické jméno...), kterého den za dnem trápí nejnovější zprávy o zločinech, které se dějí v jeho okolí. Na obálce Death Notu je dopodrobna sepsaný návod o možnostech jeho použití, How to use it. Light mu po přečtení samozřejmě nevěří, takový žertík přece může udělat každý. Jenže zvědavost mu samozřejmě nedá spát a při sledování večerních zpráv zapíše do deníku jméno kriminálníka, o kterém je v televizi právě řeč. A jaké je jeho překvapení, když přesně po čtyřiceti sekudnách (v případě, že smrt oběti není blíže specifikována, zemře daná osoba do čtyřiceti sekund na infarkt) zločinec zemře. Light nemůže uvěřit svým uším, když slyší televizní moderátorku oznamovat jeho smrt.
O den později tedy zkusí zabít znovu. A opět to vyjde. Možnost, že ta dvě úmrtí byla pouhou náhodou, je vyloučená. Tentokrát totiž Light sepsal okolnosti. A ve chvíli, kdy si všechno uvědomí, napadne ho ďábelská myšlenka. Očistí svět od zla. Zbaví ho vší škodné a vytvoří utopii, ve které bude akorát mír, láska a život. Tím začíná jeho kariéra Kiry (z anglického killer, vrah, japonci nejsou schopni vyslovit L), člověka, který vraždí v zájmu spravedlnosti.
Jenže kdyby najednou zničehonic začali všichni zločinci umírat na infarkt, co byste si pomysleli vy? Velká část lidstva byla nadšená, začaly se objevovat nápisy "Do toho, Kiro" a "Ukaž jim, co jsme zač" a podobně. Policie už tak nadšená nebyla. Zabíjet je špatné, i když jde o tak vznešený záměr. A kromě toho... když bude Kira sesílat svůj soud, co budou dělat policisté, soudci, ministerstva spravedlnosti, vojáci...
A do akce byl povolán tajemný agent L. Slavný detektiv, jehož jméno ani tvář neznáme, někdo, kdo celý život čekal přesně na takovouhle příležitost. Nevyřešený případ pro L neexistuje. A začíná napínavá bitva mocností...

Tak vám předem musím sdělit, že toto anime (i manga) není pro každého. Krve tam sice zas tolik nenajdete, nicméně po psychické stránce dokonale propracovaný příběh je skutečně hororem, který se bez krve docela dobře obejde a stejně se u něj budete třást strachy. Alespoň se mnou to tak bylo. Prvních pár dílů uběhlo celkem v klidu, po nich jsem ale už byla v neustálém napětí a když se mi stalo, že jsem neměla další díly, div jsem nemlátila do stolu. L a Kira jsou dva extrémně nadaní detektivové, kteří jsou neustále ve střehu. Jeden jak druhý se občas dopustí omylu, ale okamžitě si to uvědomí a postará se, aby ho skryl nebo napravil. Souboj dvou rovnocenných soupeřů jako by neměl konce, série je plná náhlých zvratů a nikdy nemůžete předem odhadnout, co se bude dít dál. Leccos vám sice dojde a domyslíte si to, ale co a jak se stane, je naprosto nepředvídatelné.
Tomu odpovídají i mistrně zpracované charaktery, některé nóbl, některé vychytralé, některé se záměry, o kterých byste radši ani nevěděli. Způsob jejich myšlení, psychologická stránka, vliv okolností a prostředí, jejich vliv na okolí, to všechno je naprosto podrobně vystižené a člověk si občas říká, zda nebyl příběh zpracovaný podle skutečné události.
Do detailů jsou zpracované nejen situace hlavních hrdinů, ale i všechno okolo, tzn, například jak reagují jiné země, co se v nich mezitím děje, koho posílají do akce, jak se jejich agenti staví k celému případu, jak postupují, co to má za následek... děj je skutečně tak spletitý, že se divím, že něco takového mohla napsat jediná osoba. Zároveň je ale podaný takovým způsobem, že tomu musí rozumět téměř každý. Autor zkrátka neponechal vůbec nic náhodě.
Kresba a animace snad už lepší být nemohou. Postavy a jejich výrazy jsou neuvěřitelně dobře vystižené, obličeje vykreslené do poslední mimické vrásky a stínu pod očima, těla a jejich pohyby naprosto přirozené a jejich okolí vypracované do posledního miniaturního stínu od tužky ležící na stole.
Hudba je kámen úrazu. Doprovod, pokud ho vůbec bude člověk vnímat, se bude líbit téměř každému, tematicky krásně ladí a úžasně doplňuje atmosféru. Metalové openingy a endingy, které se vyskytují v druhé polovině série, jsou ale o něco horší. Mně metal nevadí, často si ho pouštím, když potřebuji trochu rozvířit krev. Některým lidem by se ale mohly zdát písničky od kapel Maximum the Hormone a Nightmare trochu moc, musím zmínit, že se jedná o velmi agresivní hudbu, dokonce i v rámci metalu. Nicméně, vzhledem k celkovému napětí, agresi a pojetí anime vůbec bych řekla, že k ději ladí dokonale.

A jak jste si jistě stačili všimnout, nevytkla jsem Death Note jedinou věc. A řeknu vám proč. Snad úplně poprvé se mi stalo, že jsem narazila na anime, kde jsem nenašla žádnou chybu, nebo alespoň ne takovou, která by stála za zapamatování. Jsem si jistá, že své chyby má, ale pro mě tam žádné nejsou. Samozřejmě vzhledem k možná až příliš velké dramatičnosti děje, ke kombinaci detektivního a hororového žánru a k celkové ponurosti anime se může Death Note setkat s nezájmem, nicméně já ji zařadila mezi má úplně nej anime a nemohu si na ni ani v nejmenším stěžovat. Jsou tu zdůrazněné lidské chyby, pošetilost, mylnost lidského smýšlení a spousta věcí, kterých se lidstvo dopouští a nejsou zrovna žádoucí. Mohla bych snad říct, že se nám autor pomocí této série snaží předat velké poselství.
Jistou zvláštností je, že i přes celkovou náladu Death Notu jsem se při jejím sledování docela často bavila a smála. Některé věci jsou totiž skutečně udělané vtipně, nadlehčeně nebo tak moc absurdně, že se jim člověk prostě musí vysmát. Dle mého názoru smích k této sérii patří, protože pokud chcete sledovat Death Note a ani jednou se přitom neusmát, za chvíli se vám o něm bude i zdát, začnete být paranoidní a budete šílet. Takže se nezapomeňte pobavit.
Tak doufám, že se na Death Note všichni díváte nebo alespoň podíváte, skutečně to stojí za to.;))
UkradEnO - :http://www.czsoul-society.net/

Tenacious D - Tribute

26. dubna 2009 v 11:19 | MoNa |  Music
xD

Serials

26. dubna 2009 v 11:14 | MoNa |  Serials


Punk-what it is?

25. dubna 2009 v 16:49 | MoNa |  Style

Nebudu vám tady tvrdit, že punk je ta nejkrásnější věc na světě. Každej člověk ho může chápat odlišně, tak proto ty rozpory v názorech. Nechci tady názory sjednocovat, ani odnože punku, jen trošku přiblížim co to je. Základní myšlenky punku se dají říct pár slovy: provokace, individualita, nekonformita (nepřizpůsobení se), svoboda. Už od dávných dob středověku se určití jedinci snažili vybočovat z řady tupejch stád lidí, kteří ztratili vlastní názor na cokoli. K takovým lidem se nechcem hlásit ani my, nesou v sobě hloupost, zkaženost, přetvářku a lži. Neřikam, že my punkové jsme dokonalí lidé, ale jen se chcem odlišovat stejně tak jako třeba básníci z Pařížské bohémy v 18.století. Jsme zhnuseni věčnou honbou za penězma, kdy lidé zapomínaj na ostatní a začnou si hrabat pro sebe. Tenhle svět je opravdu odpornej, věčně se tu mezi sebou zabíjíme, věčně někdo krade, věčně někdo lže a cpe druhý sračkama. Už od pradávna ničíme naši matku Zemi, která se nyní začíná bránit přibývajícíma přírodníma katastrofama. Proto lidi provokujem svým vzhledem, je nám naprosto lhostejný co si o nás kdo myslí, nenecháme si kecat do toho jak žít. Proto ty postavený číra, probodaný kožený bundy s cvočkama, proto ty špinavý roztrhaný kalhoty, vysoký boty či provokující tričko. Lidi, který něco dělaj jen proto že to právě letí a nemají vlastní názor se nám hnusí. Svym odpornym vzhledem jim dáváme najevo co nosí oni uvnitř sebe.
Ještě se chci pozastavit nad hudbou. Punk může hrát opravdu každý, nezáleží na tom jestli umíte hrát nebo ne - v punku je důležitá myšlenka toho co hrajete. Nenechte se ovlivňovat ostatníma a tvořte vlastní. Z historie víme, že punk vznikl na vzpouře proti kapelám, které hrajou na úrovni virtuozity, koncertují na obřích, ve švech praskajících stadionech kde kontakt diváka s kapelou je naprosto nulový. Punk vrátil hudbu zpět do malých klubů kde si diváci můžou atmosféru perfektně vychutnat a kapela můžu přizpůsobit svůj repertoár požadavkům publika. Punk vrátil hudbu o několik let zpátky k začátkům rockové scény, kdy k hraní stačilo pár akordů a téměř žádné umění. Punk ukázal mládeži po celém světě, že nemusí stále poslouchat co jim cpou komerční společnosti, ale to co jim mluví z duše a vyslovuje nesouhlas s dobou či s něčím jiným.
Pár lidí k punku přidává drogy, já nemůžu říct že to k punku nepatří, protože je to svobodná volba každého z lidí. Chceš fetovat? Tak se třeba ufetuj k smrti, je to tvoje věc a tvůj život - ale necpi to ostatním a neohrožuj je. Co se drog týče, nesnášim je, ničí to lidi ještě víc než peníze. Jsou to odporný chemický sračky co z lidský bytosti udělaj mutanta a pak není cesty zpět - už se z toho nikdy nevyhrabete. K čemu si dokazovat krásy světa stavama který připomínaj noční můry? Na světě je tolik krás na který lidi zapomínaj.
Takže pokud se chcete stát punkem, stačí bejt svuj - používat vlastní rozum a nenechat ostatní aby vás ovlivňovali. Co se týče oblečení, vyserte se na kupování drahejch oblečků z obchodů. Předělávejte oblečení ze sekáčů, občas tam najdete opravdový unikáty.
Nic dalšího mě nenapadá, takže se pusťte do diskutování. Podívejte já sem taky člověk, takže ten článek může bejt totální sračka, ale pokusil jsem se to malinko přiblížit a snad nesklidim takovou kritiku. Klidně mě někdo opravte, budu jenom rád
Lukáš ŠPÍNA Brzák
UkraDenO- http://punk.cz

Retro oblečení

24. dubna 2009 v 14:50 | MoNa |  Style

Bow Shift Dress

Layout - 15

24. dubna 2009 v 14:45 | MoNa |  Blog
Název: Retro
Od: 24.4. 2009
Náhled:

CatGang

23. dubna 2009 v 20:56 | MoNa |  Koš
Paráádníí E-shop
http://www.catgang.cz/images/tpl/catgang_logo.png



Na Téma Different Ladies

23. dubna 2009 v 20:44 | MoNa |  Na Téma